Letošní DonauFestival bude oproti předchozím jedenácti
ročníkům specifický minimálně ve dvou základních bodech. Půjde totiž o
poslední "experiment" uměleckého ředitele Tomase Zierhofer-Kina,
uloveného věhlasným festivalem Wiener Festwochen, kterého má v letech
následujících nahradit vídeňský producent a kurátor Thomas Edlinger. Tím
druhým, pro naše konvičkovské burany naprosto nepřijatelným checkpointem, bude
samotný seznam vystupujících umělců. Proto doufám, že do dolnorakouského Kremsu
na přelomu dubna a května nedorazí naši hrdí vlastenci, kteří by tu mohli třeba
začít bránit Evropu před "vandráky" typu Omar Souleyman, Fatima Al Qadiri, Islam Chipsy, či Mbongwana Star. To bychom se pak možná nedočkali ani nového
představení amerických Saint Genet, živého doprovodu post-rockerů Mogwai k BBC dokumentárnímu snímku
Atomic: Living In Dread and Promise (režie Mark Cousins), uhrančivé elektroniky Tima Heckera a řady dalších neopakovatelných
zážitků, které nám multikulturní křižovatka undergroundu a socio-politických
motivů (výtvarné a mediální umění, instalace, film & video-art, hudba, ...)
každoročně pod názvem DONAUFESTIVAL přináší. A věřme, že ještě hodně dlouho přinášet
bude.
حب الناس كنز ونا اغني انسان في الدنيا بحب الناس الحمد لله رب العلمين
Žádné komentáře:
Okomentovat